Kolportáž politických tiskovin máme v historické zkušenosti spojenou především s šířením utlačovaného opozičního tisku, případně tisku ilegálního. Historik Petr Blažek ve svém nedávné práci ale připomíná zajímavou situaci, kdy se do kolportážní distribuce pustila okupační moc.
Když se pro kolportážní distribuci rozhodne i okupační moc…
Okupační propaganda na československém území po 21. srpnu 1968 – tak se jmenuje zajímavý příspěvek v nedávno vydaném sborníku Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro. Historik Petr Blažek se v něm věnuje propagandistickým metodám, které používaly okupační armády v Československu bezprostředně po invazi z 21. srpna 1968.
K šíření okupační perspektivy vojenského zásahu využívaly okupační síly primárně tisk, rozhlas a televizi. Cíl byl jasný: Uklidnit situaci v zemi a získat podporu domácího obyvatelstva. Zajímavé je, že podle tehdy zákonů platných bylo šíření takových informací v Československu nelegální.
Navzdory tomu začaly okupační síly už pár dní po invazi na území Československa masově distribuovat časopis Zprávy, tištěný v NDR. Metod distribuce bylo několik, ale různé formy kolportáže převládaly. Mezi 30. srpnem 1968 a 10. květnem 1969 bylo vydáno 61 čísel tohoto časopisu.
U ulicích větších českých měst tak vlastně probíhala letáková informační bitva. Současně proti sobě stála občanská kolportáž protiokupačních tiskovin a obdobné formy distribuce dočasně využíval i okupační režim.
Co bylo obsahem okupačních tiskovin
Propagační materiály, jako letáky a brožury, kolportážně rozdávané okupačními silami, obsahovaly několik opakujících se motivů. Podle nich byla situace v Československu před invazí alarmující, s působením „pravicových, protisocialistických a kontrarevolučních sil“, které měly v úmyslu zničit socialistický režim.
Okupanty kolportované tiskoviny dále zdůrazňovaly význam sovětské armády během druhé světové války a při osvobozování Československa v roce 1945. Často se odvolávaly na autoritu prezidenta Ludvíka Svobody, který se od kolaborace s okupačními silami distancoval, zároveň ale vyzýval k zachování klidu. Než odcestoval do Moskvy vyjednat podmínky kapitulace, označil celou invazi za nedorozumění.
Společensko-politická krize v Československu roku 1968 byla podle kolportovaných okupačních materiálů hrozbou pro celé poválečné uspořádání Evropy, stejně jako ohrožovala jednotu socialistických států. Vstup vojsk Varšavské smlouvy byl proto prezentován jako „bratrská a internacionální pomoc“. Tento narativ se stal známým jako Brežněvova doktrína.
Celý text studie Okupační propaganda na československém území po 21. srpnu 1968 historika Petra Blažka, je dostupný na webu Ústavu pro studium totalitních režimů.