Dne 5. září 1925 byl v 10:00 hodin dopoledne, v restauračních sálech Brno-Lužánky, zahájen Manifestační sjezd odborového Svazu trhovních a podomních obchodníků v Brně. Svolavatelem akce byl Václav Pantůček, brněnský předseda Svazu. Události se zúčastnilo asi 300 osob. Zpětný pohled na celou událost nám pomůže snáze pochopit, z jakých příčin se někteří lidé stávali podomními obchodníky, z jakých sociálních vrstev se rekrutovali a jaké měli společenské postavení.
Mezi hlavní body programu sjezdu trhovců a cestujících obchodníků patřily požadavky na železniční slevy pro trhové a podomní obchodníky a trhové výrobce. Řešily se také stížnosti proti rušení výročních trhů. Zazněla kritika dobového daňového systému a požadavky na jeho modernizaci, stejně jako po reformě živnostenského zákona a zákona o podomním obchodu.
Akce měla klidný průběh, který nijak nerušil veřejný pořádek. Po ukončení společného setkání se účastníci sjezdu v klidu rozešli.
Trhovci a cestující obchodníci požadovali slevy na drahách
Svolavatel Pantůček zahájil sjezd uvítáním přítomných poslanců. Vedle samotných delegátů Svazu a zástupců tisku byl přítomen také sociálně-demokratický senátor Jan Filipínský (1859–1936) a poslanci Vilém Votruba (1870–1939) z národní demokracie a Karel Anděl (1876–1929) ze živnostensko-obchodnické strany středostavovské. Jednohlasně byl přijat návrh, aby byl ze sjezdu odeslán pozdravný telegram republikovému prezidentu Masarykovi s projevem plné oddanosti.
Blok jednotlivých proslovů pak zahájil Jan Viktorin, tajemník Svazu trhovních a podomních obchodníků v Brně. Ve svém projevu rozebral stávající systém osobních slev pro jízdu po železnici a vysvětlil, že Svaz trhovních a podomních obchodníků usiluje o vyjednání slev pro své členy, což má – pro objem jejich cestování vlakem – zcela objektivní příčiny. Svaz navíc usiluje nejen o slevy pro nejlevnější zastávkové spoje, ale žádá i o rozšíření trhové osobní slevy při použití rychlovlaků, tedy rychlíků.
Vlak je pro trhovce a podomní obchodníky nejčastějším dopravním prostředkem, takže členové Svazu vytvářejí železnici značný zisk. Logicky se tím nabízí prostor pro jisté slevy. Tajemník Viktorín připomněl, že různým korporacím se za účelem čistě zábavním dostává na železniční dráze různých slev, takže proč by dráhy nemohly brát ohled i na trhovce, kteří za železniční dopravu odvádějí státu ročně na 171 milionů korun.
Jan Viktorin pak odsoudil útoky údajných nepřátel, kteří by prý trhovce a jejich živnosti chtěli zničit. Zdůraznil, že taková obchodní složka, jakou je trhovectví, nemůže být přeci vyřazena z hospodářství. Poukázal proto na některé potíže, které běžný provoz trhovců a cestujících obchodníků na trzích značně komplikují a žádosti o úpravu stávajících pravidel byly prozatím vždy oslyšeny.
V prvé řadě se jedná o odstranění tříhodinového termínu, který je stanoven pro vyzvedávání trhoveckých zavazadel, o úpravu zavazadlové slevy do 350 kg a obdobnou slevu, která by měla být přiznána i potravinářským trhovcům. Podle Viktorinova vyjádření povedou trhovci svůj boj za tyto požadavky až do konečného vítězství. Apeloval při tom na přítomné zástupce politických stran, aby se trhovců a jejich problémů ujali a osobně jejich záležitosti podporovali.
Značná, ba zřejmě převažující část členstva Svazu, byli lidé z nižší sociální třídy s výrazně levicovou orientací. Nepřekvapí proto, že po projevu tajemníka Jana Viktorina pozdravil sjezd jménem Krajského komunistického výboru dr. Pavel Altschul (1900–1944) z Ostravy, redaktor levicové Rovnosti. Prohlásil, že toto sjezdové jednání cestujících obchodníků bezpochyby vzbudí pozornost proletariátu a že řady trhovců jistě dojdou podpory i na parlamentní půdě.
Rušení trhů poškozuje trhovce a podomní obchodníky a spotřebitelům nepomáhá
Následně se ujal slova Bedřich Korbel, předseda odbočky Svazu trhovních a podomních obchodníků z Prostějova. Věnoval se problematice rušení výročních trhů, které cestujícím obchodníkům vytvářejí značné ztráty. Současně ochuzují i konzumenty o zboží, které se k nim nedostane. Dle Korbelova mínění přitom není důvod proč by výroční trhy měly být rušeny. Nebo je to snad další důkaz, že má být trhovecký proletariát ničen? O to podle Korbela usilují velkokapitalisté, a je smutné, že se jejich názory dávají často přesvědčovat i politické úřady.
Obecní komunální zastupitelstva by měla cítit jako svou povinnost, aby výroční trhy podporovala. Jsou to akce pořádané k užitku místních obyvatel (konzumentů) a prospěch z nich mají i obecní pokladny. Korel proto žádal zástupce korporací a poslance, aby boj Svazu proti rušení výročních trhů nadále podporovali.
Cestující obchodníci kritizují daňový systém a přežité zákony
Další řečník, Josef Ouřada, tajemník pražského Svazu trhovních a podomních obchodníků, podrobil kritice dobový daňový systém. Podle Ouřady je daňový systém přebujelý a nepřehledný, takže se v něm jen málokterý živnostník orientuje. V tomto směru je proto nutná zásadní reforma. V dalším výkladu vyvracel Ouřada námitky, podle kterých prý trhovci neplatí daně. Josef Ouřada se následně pokusil ukázat, že pravý opak je pravdou.
Nejprve vysvětlil, že trhovce a podomní obchodníky nadměrně zatěžuje daň z obratu. Podle něj je totiž placena několikrát, čímž komplikuje situaci jak živnostníkům, tak i konzumentům. Tajemník Ouřada proto volal po odstranění složitého daňového systému a proti paušalizaci.
Kromě daně výdělkové a daně osobní odváděli tehdejší trhovci daň z jízdného na drahách, a to každý nejméně 300 korun ročně. K tomu se pak ještě přidávaly různé obecní dávky. Tvrzení o údajném neplacení daní bylo proto podle Ouřady naprosto neodůvodněné. Vyslovil se proto, aby i daně pro cestující obchodníky byly snesitelné, spravedlivě vyměřené a jejich případné vymáhání, aby se dělo bez zbytečné úřední šikany.
Tou dobou se těžiště jeho projevu přeneslo z praktických výpočtů k sociální ekonomice. Stěžoval si proto, že velkokapitalisté a agrárníci podle něj dostávají různé výhody, zatímco drobným trhovcům se nic nepromine. Řešení bylo podle Ouřady nasnadě: ‚Je třeba zjednodušit daňovou soustavu a brát větší ohled na chudé vrstvy obyvatelstva. V tomto směru by měli poslanci vykonat svou povinnost vůči chudému lidu. Velkokapitál pomoc nepotřebuje, protože se dokáže ubránit sám.‘
Podomní obchodníci z Bosny poškozují domácí trh
Na to promluvil Antonín Balzar, trhovec z Náchoda. Stručně vylíčil poměry v Podkrkonoší, a poměry tamních trhovců a podomních obchodníků. Přimlouval se za to, aby poslanci v parlamentě při případném projednávání nové úpravy živnostenského řádu vzali drobné české živnostníky v ochranu. Žádal volnost podomního obchodu, odstranění „Bosňáků“ z Československé republiky a uznání svazových důvěrníků berními správami.
Cestující obchodníci z Balkánu se totiž stávali nepříjemnou konkurencí domácím drobným obchodníkům. Přicházeli s vlastní kulturou nabídky a sortimentu, podle místních nectili domácí pravidla a svůj zisk údajně nijak nedanili. Tím vším podle Svazu domácí prodejce a producenty poškozovali. Uznání jmenovaných zástupců Svazu berními správami bylo samostatnou záležitostí a mělo usnadnit řešení sporů jednotlivých členů Svazu na tržištích.
Záhy se mu ostatně věnoval i tajemník Jan Viktorin, který celý blok dosavadních proslovů následně uzavřel. Zdůraznil nutnost reformy živnostenského řádu, neboť už prý aktuální situaci na trhu přestal odpovídat. Údajně obsahoval řadu anachronismů, a měl by být přizpůsoben reálným poměrům.
Tajemník Viktorin v té souvislosti požadoval zejména přiznání odvolacího práva organizacím trhovců v případě rušení výročních trhů. Dále připomínal už zmiňovanou nezbytnost uznání důvěrníků s právem kontrolovat tržní živnostenské listy, které by navíc už konečně měly být doplněny fotografiemi svých majitelů. Nutno podle Viktorina pamatovat i na trhové výrobce a prodavače koření. Posledně jmenovaným prý úřady dokonce odmítaly vydávat živnostenské listy. Nakonec tajemník Svazu vybídl všechny přítomné k jednotnému organizačnímu postupu, protože jedině tak může jejich boj skončit vítězně.
Poslanci Vilém Votruba a Karel Anděl
Následovaly projevy pozvaných politiků. Za klub národně-demokratických poslanců na sjezdu promluvil poslanec Vilém Votruba, který přítomné pozdravil a vyjádřil jim všechny své sympatie. O některých vývodech předřečníků dal najevo svoje vlastní mínění a připojil vysvětlení: V prvé řadě k dani z obratu, která je již paušalizovaná. Pokud jde o požadavek regulace podomnímu obchodu, byl by pro takový návrh jen za určitých podmínek. Souhlasil ale s tím, že „Bosňáci“ provozují svůj podomní obchod v českých krajích neoprávněně. Poslanec Votruba také podpořil záměr vyjednat si slevy na dráze a slíbil, že zájmy Svazu trhovních a podomních obchodníků v tomto směru určitě podpoří.
Poslanec Karel Anděl pak mluvil na téma ochrany živnosti a k reformě daňového systému. Placení daní považuje za nezbytnou občanskou povinnost. Po státu podle něj nelze chtít, aby přestal daně vybírat. Samozřejmě je ale oprávněné požadovat spravedlivý klíč k jejich vybírání i k rozdělování.
Podle jeho názoru by měla být zavedena pouze jedna daň, a to daň z výdělku. Podpořil názor, že daňové úlevy prospívají v prvé řadě, případně pouze velkokapitálu, zatímco běžní lidé trpí častými exekucemi. Dále pak upozornil, že v poslední zemské hospodářské radě bylo usneseno, aby byl v Brně zaveden podobným systém, jaký už funguje v Praze. Tam je úspěšně provozován prodej ovoce z pojízdných stánků. Malí obchodníci tím dostanou příležitost, a prospěje to i spotřebitelům. Svůj projev zakončil tím, že sice nechce agitovat pro svou vlastní stranu, každému by ale doporučil, aby hledět na konkrétní skutky, nikoli na plané sliby, které voličům stále někdo pronáší.
Poté učinili krátké projevy delegáti jednotlivých skupin Svazu a příbuzných odborů z Čech, Moravy a Slovenska, načež byly přečteny a jednohlasně schváleny přiložené čtyři rezoluce:
Následně předseda František Valenta sjezd ukončil.
Zdroj: NA, f. 225, Dobová policejní zpráva