Některé obce jsou údajně obětí nájezdů tzv. „energošmejdů“ a nevědí, jak se bránit. Existuje nějaká obrana? A je kterýkoli podomní obchodník automaticky tzv. „energošmejdem“? Jak v případě nečekané návštěvy podomního prodejce neztratit rozum?
V prvé řadě je třeba upozornit: Podomní prodej rozhodně není nezákonnou činností a nutně nemusí být ani čiností nemorální. Stejně tak není podomní obchod sám o sobě nijak nekalý. Záleží na způsobu, jaký je vykonáván. Vzhledem k tomu, že některé zprávy o nebezpečí podomních obchodníků mají téměř hysterický nádech, je to důležitá informace.
Například ERÚ (viz článek níže), Pražská energetika (PRE) a samozřejmě i masmédia se vůči podomnímu obchodu jako takovému vymezují dosti vyhroceně. Na druhou stranu nelze riziko nátlakového chování některých podomních prodejců rozhodně bagatelizovat.
Stále však platí, že démonizovat plošně podomní obchod jako takový a jeho zástupce bez rozmyslu označovat jako „energošmejdy“ nepomůže ani státnímu hospodářství ani zdravému sebevědomí společnosti. Základem by totiž měl být zdravý rozum. Původní zpráva ERÚ byla v tomto smyslu na několika nezbytných místech korigována a doplněna.
Jedním z nejčastějších podání na energetické zprostředkovatele, se kterými se aktuálně obracejí spotřebitelé na Energetický regulační úřad (ERÚ), je porušování zákazu podomního prodeje. Stížnosti na tento problém se kupí i na obcích. ERÚ proto ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR) zvažuje informační kampaň, která by kromě spotřebitelů cílila také na zastupitele měst a obcí.
„Na obcích opět řešíme stížnosti na podomní prodej,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková a pokračuje: „Za mnohými z nich se přitom schovávají tzv. energošmejdi, kteří v posledních měsících znovu obnovili své aktivity. Vydávají se za zaměstnance dodavatelů nebo distributorů energií, schovávají se za nejrůznější úřady, zkrátka z lidí mámí podpisy pod smlouvy pod nejrůznějšími lživými záminkami.“
Energetičtí zprostředkovatelé se po novelizaci energetického zákona z roku 2022 dostali pod dozor ERÚ. Úřad je nejen registruje, ale dozoruje také jejich činnost a může na ně uvalit sankce. Za případné porušení zákazu podomního prodeje je však přímo ERÚ pokutovat nemůže.
„ERÚ může postihnout například zprostředkovatele, který by nabízel energie bez potřebné registrace. Jestliže ale poruší zákaz podomního prodeje, který je dán obecním předpisem, je potřeba primárně volat městskou policii. Pokutu na energošmejda totiž v takovém případě může uvalit jen samotná obec. Obrátit se na městskou policii je důležité i kvůli rychlosti, s jakou mohou místní policisté zasáhnout a která je zásadní také kvůli zajištění důkazů,“ vysvětluje Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Energetický regulační úřad a Svaz měst a obcí ČR zároveň připomínají jeden z praktických důsledků novely energetického zákona. Vzhledem k tomu, že zprostředkovatelé energií vykonávají (po novelizaci) svou činnost podle tohoto zákona (nikoliv už podle živnostenského zákona jako v minulosti), musí si zastupitelé, kteří podomní prodejce energií v ulicích nechtějí, upravit své předpisy.
„Dnes už obce či města na energošmejdy nedosáhnou zákazem podomního prodeje podle živnostenského zákona. Nicméně mohou použít paragraf 11p energetického zákona. Ten jasně hovoří mj. o možnostech obce stanovit, že je poskytování služeb prováděných mimo obchodní prostory při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích v obci nebo v její části zakázáno,“ popisuje možnosti Radka Vladyková.
„Vzhledem k nedobrým zkušenostem s praktikami podomních prodejců bych zákaz, resp. úpravu tržního řádu, doporučila přinejmenším ke zvážení všem obcím a městům. Spotřebitel tím o nic nepřijde. Pokud chce využít služeb zprostředkovatelů, vždy je může oslovit sám, po řádném uvážení a porovnání nabídek, nikoliv pod nátlakem, kterým jsou podomní prodejci proslulí,“ doporučuje Markéta Zemanová.
Svaz měst a obcí ČR a Energetický regulační úřad proto společně zvažují vydat souhrn informací a metodiku, která by zástupcům samospráv pomohla chránit občany před údajnými „nájezdy“ a spekulacemi nepoctivých zprostředkovatelů. Na možná rizika spjatá s energetickými zprostředkovateli obě organizace soustavně upozorňují také samotné spotřebitele.
Jak mohou obce a města zasáhnout
Každá obec může zakázat podomní aktivity energetických zprostředkovatelů nebo zástupců dodavatelů energií na celém svém území či v části obce. Výslovně to umožňuje § 11p energetického zákona.
Zde je zároveň třeba upozornit, že dřívější zákazy podomního prodeje, vydané na základě zmocnění v živnostenském zákoně (v rámci tržního řádu obce), již pro energetické zprostředkovatele neplatí. Po zmíněné novele už totiž nemohou podnikat dle živnostenského zákona – nově spadají pod energetický zákon.
Činnost energetických zprostředkovatelů v obci pak musí být zakázána odděleně (zvlášť) od ostatního podomního prodeje a to novým nařízením – s odvoláním na zmiňovaný § 11p energetického zákona. Z hlediska obsahového či právního energetický zákon odlišné či nové požadavky na toto nařízení ve srovnání s předchozími nařízeními neklade.
Zapojení obecní (místní) policie a zdravý rozum
Sankcionování porušení zákazu podomního prodeje je možné podle zákona o přestupcích, k němuž je příslušný obecný úřad. Ovšem pouze na základě řádného zákazu podomního prodeje ve výše uvedeném smyslu.
- Obecní police může přijet k nahlášeným případům ihned, a ochránit tak další spotřebitele. Zároveň mohou strážníci na místě zajistit důkazy a jednoznačně identifikovat osobu zprostředkovatele. To usnadní postih jak ze strany obce (za porušení nařízení obce), tak od ERÚ (za výkon činnosti bez registrace nebo jiné protizákonné praktiky).
- Důležitá je ovšem celková osvěta ve formě základních informací pro spotřebitele, a to v jakékoliv dostupné formě: na vývěskách, v tiskovinách samospráv, začleněním do případných přednášek aj.
- Zastupitelé by zároveň měli vždy adekvátně vyhodnotit, co přesně se v obci děje. Několikrát se například stalo, že zcela zbytečný poplach vyvolala v obci jednorázově působící skupinka svědků Jehovových nebo jiná evangelizační podomní činnost, která není nijak v rozporu se zákonem. Naopak je chráněna Listinou základních práv a svobod.
Protože angažovaný může být v demokratické společnosti každý, cílit informace je potřeba na všechny občany. Ačkoliv se traduje, že podvodníci útočí převážně na seniory a jiné zranitelné skupiny, není tomu tak vždy. ERÚ eviduje celou řadu případů, kdy jsou jejich oběťmi lidé produktivního věku s vysokoškolským vzděláním. Manipulativní praktiky energošmejdů mohou podle ERÚ za určitých okolností přesvědčit kohokoliv.
Pokud došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování při podomním prodeji…
Podle občanského zákoníku může spotřebitel od takové smlouvy odstoupit bez sankce za následujících okolností:
- o do 14 dnů od jejího uzavření,
- o do 30 dnů, pokud byla uzavřena na základě nevyžádané návštěvy prodejce,
- o do 90 dnů, pokud byla při jejím sjednání použita nekalá obchodní praktika.
Podle energetického zákona lze pak zprostředkovatelskou smlouvu bez postihu vypovědět kdykoliv v průběhu jejího trvání. V takovém případě může ale zprostředkovatel požadovat smluvní odměnu, pokud ji ve smlouvě jasně a srozumitelně uvedl.
Jestliže byla při podomním prodeji uzavřena smlouva přímo s dodavatelem energií (nikoliv jen se zprostředkovatelem), lze takovou smlouvu ukončit ve stejných termínech, jako v případě zprostředkování (viz předchozí bod, tedy do 14, 30 a 90 dnů podle konkrétních podmínek).
Smlouvu o dodávkách uzavřenou distančním způsobem může navíc spotřebitel vypovědět až do 15. dne po zahájení dodávek. Tam už ale platí výpovědní lhůta 15 dnů, která běží od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. V takovém případě bude nutné uhradit již spotřebované energie. Nikoli však jakoukoli sankci.
Pokud by zprostředkovatel za spotřebitele uzavřel smlouvu s dodavatelem, může ji spotřebitel vypovědět do 15 dnů po zahájení dodávek (tedy stejně, jako kdyby šlo o smlouvu uzavřenou distančním způsobem, přičemž nezáleží na tom, jestli zprostředkovatel za spotřebitele podepsal smlouvu na pobočce dodavatele či mimo ni).
Jak výpověď, tak odstoupení, je nutné provést písemně.
Zdroj: Tisková zpráva Energetického regulačního úřadu a vlastní sběr informací