Přehled základních pojmů se vztahem ke kolportáži, veřejné distribuci tiskovin, podomnímu obchodu a souvisejícím tématům na tomto webu.
bouquinista, bukinista
(z franc.) majitel malého, obvykle pouličního stánkového nebo vozíkového antikvariátu; pouliční prodavač knih a almanachů; knihy přímo na místě rovněž vykupoval; de jure byl podomním obchodníkem bez stálé provozovny; de facto se však nacházel někde mezi klasickými kolportéry a knihkupci z kamenných obchodů
bulvár
(z franc. boulevard = široká městská třída, promenáda) původně označení novin prodávaných kameloty přímo na ulici; vzhledem k tomu, že většina titulů, které se takto prodávaly byly laciné nejen co do ceny, ale i jazykové i myšlenkové úrovně, stalo se slovo bulvár postupně synonymem neserióznosti a pokleslosti
cenzura
(z lat. censor = odhadce, posuzovatel) v oblasti médií a sdělovacích prostředků mocenský nástroj určený ke kontrole informací určených k veřejnému šíření, případně rovněž ke kontrole informačních toků; v základu se rozlišuje cenzura 1) předběžná = preventivní, prováděná před tím, než jde například článek do tisku, 2) dodatečná = represivní, prováděná po vytištění, ale před rozšiřováním, 3) autocenzura, prováděná buď samotným autorem či redakcí, producentem, vydavatelem
distribuce, distributor
(z lat. distribuo = rozdělovat, rozvrhovat, třídit) v oblasti médií a sdělovacích prostředků šíření letáků, novin, časopisů, knih, datových i obrazových nosičů skrze prostory k tomu určené (novinové stánky, prodejny denního tisku, knihkupectví, poštovní úřady) nebo přímou/osobní roznáškou (skrze kolportéry, kameloty)
evangelizace
(z řec. euaggelizomai = přinášet dobrou zprávu) šíření biblické „dobré zprávy“ o Kristem slíbené nové vládě; ; zpočátku bylo evangelium šířeno především ústně, jakmile to však bylo technicky možné, začalo být využíváno i psaného textu, který byl osobními formami kolportován mezi obyvatelstvo; knižní evangelizací je v tomto smyslu myšleno šíření biblické zprávy s využitím tištěných Biblí a různé konfesní literatury
kamelot
(z franc. camelot = pouliční obchodník) prodavač novin na veřejném prostranství; od poloviny 19. století byly tímto způsobem prodávány noviny na mnoha ulicích a nárožích, kde kameloti vyvolávali nejzajímavější zprávy a nabízeli tak noviny kolemjdoucím
knihonoš
(z lat. librophorus = roznašeč knih) učitelé starých škol ranného novověku si z lepších žáků volili pomocníky, kteří jim pak pomáhali při udržování kázně ve třídách a v chodu vyučování po technické stránce – například žák označovaný jako knihonoš obstarával v kostele knihy potřebné pro vyučování; pozdější pokusy označovat slovem knihonoš obecně jakékoliv roznašeče knih, zvláště však aktivisty propagující knihy v místech vzdálených od knihkupectví a knihoven, se neujalo
knižní evangelizace
viz heslo evangelizace
kolportáž
(z franc. colporter = roznáška) může být realizována na bázi čistě komerční, kdy ji vykonává pouliční prodejce, ale také zcela nekomerční, kdy jsou většinou kolportovány náboženské tiskoviny
kolportér
(z franc. colporteur = roznašeč, vycházející z ještě staršího latinského collum = krk a portare = vyslaný) osoba roznášející nebo nabízející svůj artikl, především noviny a knihy (někdy také pouze cestující podomní sběrač předplatného); distributor označovaný podle koše či balíčku zboží (nejčastěji knih), který měl v dřívějších dobách zavěšený okolo svého krku
kolportážní literatura
pokleslý druh sešitové literatury komerčně šířené především v 19. a prvních desetiletích 20. století; k hlavním atributům těchto tiskovin patřily barvotiskové obálky, jednoduchý literární styl, prosté až plytké příběhy: lidová zábavná próza, červená knihovna (romantické milostné příběhy), modrá knihovna (romantické příběhy o rytířích), westernová literatura (romány Karla Maye, příběhy o Bufallo Billovi či pozdější Rodokapsy); s formátem je někdy nesprávně ztotožňována veškerá produkce, která byla během staletí různými komerčními i nekomerčními kolportéry šířena
kramářské tisky
tištěná podoba jarmarečních či kramářských písní prodávaných v 17. a 18. století na tržištích; forma tzv. pololidové literatury reálně zobrazující historické nebo dobové události, pověsti a zprávy; měly komerční charakter, přičemž plnily funkci zpravodajskou i zábavnou, často měly senzační nádech; v 19. a 20. století převzaly jejich pozici noviny
sekta, sektář
etymologie termínu není jednoznačná; řada autorit uvádí současně možnost vycházející od latinských slov secare, sectus = odřezat, oddělit nebo od sequi = následovat mistra nebo učitele. Oba dva procesy jsou však pro sektáře zjevně typické: oddělit se od nějaké dosavadní skupiny nebo ustáleného myšlenkového směru a jít novou cestou vlastní nebo v následovnictví někoho; důsledkem silně negativní konotace, kdy je termín sekta obecně vnímán jako negativní nálepka/nadávka, nepovažují někteří badatelé na vhodné tento termín používat ve vědeckých, právních, politicky korektních ani jiných podobných textech